Nymburk chce solární elektrárny na školách, školkách, bazénu, zimním stadionu, poliklinice, parkovišti a dalších místech. Má to ale háček

Fotovoltaická elektrárna na parkovišti. Ilustrační foto.
NYMBURK – Vedení Nymburka vytipovalo vhodné budovy a lokality, kde by mohla vzniknout fotovoltaická elektrárna. Takto vyrobená energie by měla většinově nebo částečně krýt spotřebu objektu, na kterém bude umístěna. Aby to celé ale dávalo úplný smysl, chce Nymburk vyjednat takzvané Energetické společenství.
„Nejdále jsme v této myšlence u nemocnice, kde už je hotová projektová dokumentace a běží výběrové řízení na dodavatele. U tohoto objektu jsme v trochu jednodušší situaci, protože je v majetku s.r.o. a to je administrativně podstatně lehčí záležitost, než u budov v přímém vlastnictví města,” vysvětluje místostarosta Nymburka Zdeněk Vocásek. Elektrárna na střechách nemocnice navíc bude dodávat vyrobenou energii k přímé spotřebě, protože největší odběr má nemocnice přes den, tedy v době, kdy fotovoltaický proces probíhá. Elektrárna na nemocnici je navržena tak, aby neměla přebytky.
Opačná situace je u základních a mateřských škol. Radnice by chtěla umístit solární panely na budovy školek Sluníčko a U pejska a kočičky, po prověření nosnosti střechy také na Větrník a na novou Růženku. Ze základních škol přichází v úvahu pouze ZŠ Letců R.A.F., neboť instalaci fotovoltaických panelů na budovy ZŠ Tyršova a ZŠ Komenského nepovolí památkáři a vzhledově by taková zařízení vůbec neladila s rázem objektů. Jenže v době největší sluneční aktivity a nejvyšší výroby – přes letní prázdniny – jsou tyto objekty buď úplně prázdné, nebo se využívají jen z části. „Žádáme společnost ČEZ o možnost vytvoření takzvaného Energetického společenství, což by znamenalo, že elektřinu vyrobenou na jednom objektu můžeme spotřebovat v jiném,” vysvětluje starosta Tomáš Mach. V letních měsících by tak elektrárny na školách mohly dodávat energii třeba do budov městského úřadu.

Pro instalaci sluneční elektrárny je ideální rovná střecha. Moduly pak lze polohovat do optimálního úhlu. Ilustrační foto.
Vedení města vytipovalo velké množství budov, na kterých by rádo mělo sluneční panely, což si vyžádalo vznik Energetického manažera. „Z počátku to bude služba dodávaná externě, protože ta agenda teď bude docela veliká, ovšem až si to celé takzvaně sedne, předpokládám, že bude tuto práci vykonávat přímo zaměstnanec radnice,” říká místostarosta Zdeněk Vocásek.
Starosta Mach potvrzuje, že solární elektrárna je také součástí projektu již zahájené výstavby nového bazénu, počítá se s ní při rekonstrukci zimního stadionu a hledají se způsoby, jak využít sluneční paprsky i na horním patře plánovaného parkovacího domu pod Eliškou. Na všechny elektrárny bude město žádat o dotační peníze.
Přehled budov, na kterých by měly být fotovoltaické elektrárny:
Obecní dům, Nemocnice, Podnikatelský inkubátor, Technické služby (po prověření nosnosti střech), Poliklinika na sídlišti, ZŠ Letců R.A.F. (po zateplení střech a dalších stavebních úpravách), nová MŠ Růženka, MŠ U pejska a kočičky, MŠ Sluníčko, MŠ Větrník (po prověření nosnosti střech), nový bazén, zimní stadion, parkovací dům pod Eliškou.
Josef Podolák








Kdyby ty panely nehřály tak neceknu, ale tady se bije na poplach s globálním oteplováním a jak se za chvíli utopíme protože všechny ledy roztajou a kdesi co si a solární panel je jako výhra? Sice vyrobí elektřinu ze světla v letních měsících, ale vyrobí i spoustu dalšího tepla a to teplo bude generovat i v zimě kdy bude mizerný sluníčko a jeho účinnost mizerná.. To nevadí? Proč se víc neřeší vodní elektrárny, zvyšování účinnosti těch starších, budování nových vodních elektráren? Všude jen pokažené střechy černými panely sálající další hic do atmosféry. co se stane s panelem až přestane vyrábět elektřinu?
Pozor aby to nebylo jako s regulací vytápění, z Uherského Hradiště. To je málo funkční a velmi foulostivé na poškození. Neznám spokojeného uživatele, každý si pomáhá jak může, protože to nechodí. Snad v počítačových grafech u vedoucích, tam to asi vypadá báječně, jak za starých časů. To už známe. Pavel Procházka
Zamyslel se někdo vůbec nad návratností? Třeba instalovat FVE na školu je tuplem kravina. Pokud to úředníci netuší tak nejvíc elektrárna vyrábí v létě, kdy je škola zavřená a děti mají prázdniny a naopak nejméně v zimě, kdy jsou ve škole největší nároky na energie. Už tak velmi sporná návratnost se tak prodlouží do nekonečna.