Co dělají včely v zimě a co dělá včelař? Andrea Novotná ze Včelí farmy AnnKas z Dubičné u Úštěku vypráví o včelaření v novém pořadu na Rádiu Patriot

RÁDIO PATRIOT – Ve vysílání Rádia Patriot můžete od ledna poslouchat nový pořad o včelách Rok včely aneb Sobotní rojení. Premiéra nového dílu nekonečného seriálu je vždy v sobotu po 10. hodině. S jednatelkou Včelí farmy AnnKas z Dubičné u Úštěka Andreou Novotnou rozebíráme jednotlivá témata a jako první jsme si vybrali: Co dělají včely a včelař v zimě. Celý díl po odvysílání najdete v našem archivu, ale protože informace nám přijdou velice zajímavé a poučné, zkrácenou formu rozhovoru nabídneme vždy i jako článek na našem webu. 

AN: Máme kolem stovky včelstev na sedmi stanovištích v okolí dvaceti kilometrů kolem Dubičné. 

JP: To je velký počet.  A díky umístění vašich úlů také ministerstvo zemědělství zakreslilo tu krásnou mapu, kde se nesměly používat novoroční ohňostroje. A za to moc děkuji.

Ano, je to tak, protože dokonce i ohňostroje včely ruší. Včely jsou citlivé nejenom na energii, ale velmi také na zvuky. A v zimním období nemají možnost se nějakým jiným způsobem zahřát než tím, že jsou v chumáči uvnitř úlu, tak při vyrušení, když se rozlezou, vystrašené právě tím hlukem, tak pak uhynou. Tak z toho důvodu je tam to ochranné pásmo.

A to je to ruší ze spánku? Předpokládal jsem, že včely v zimě prostě spí. 

Ne, včela v zimě nespí. Včela spí celkově 20 minut za den po dvou, po třech minutách a to v průběhu celého roku. V zimě jsou včelky v takovém chumáči, kde se vlastně vzájemně zahřívají a hlavně zahřívají matku. Jejich primární úkolem je dokázat tu matku dovést až do jara. Takže ji zahřívají, krmí, starají se o ni a jedna o druhou. Ve chvíli, kdy matka začne klást, tak jsou včelky schopné zahřát ten plod nebo to plodové těleso až na nějakých 35 stupňů. Jinak v úlu běžně udržují nějakých 27 stupňů. Ne, že by tam lítaly. Nelítají tam, ale v podstatě křidýlkama třepou a vibrují i celýma tělíčkama. A tím jak vibrujou, tak vlastně dělají teplo.

Ale, to musí být pro včeličky vysilující. 

Včela na jedno nakrmení vydrží zahřívání půl hodiny, víc ne. Takže se musí jít vždycky zase nakrmit. A nebo přijde čerpadlářka a ta čerpadlářka jim vlastně dodá ten medík, který mají ze zásob a následně včelka může pokračovat v zahřívání další půl hodinu.

Počkej, to jsou v úlu takhle rozdělené funkce?

Ano, jsou tam rozdělené funkce. Vlastně už ve chvíli, kdy se ta včela narodí, tak kromě toho, že jí ostatní lezou po hlavě, než ona se vydrápe z té buňky, tak vlastně první její pracovní pozice je, že se stává uklízečkou. To znamená čistí ty jednotlivé buňky, všechno potahuje propolisem, potahuje celý ten úl propolisem. V případě, že je tam nějaká mrtvá včelka, tak ji vynesou ven. Bežně se nám na jaře stává, že otevřeme ten úl a dole v takzvaném podmetu, to je prostor, který je těsně za vchodem, tak máme naskládané mumifikované myšky. Je to z toho důvodu, že když tam ta myška vleze, tak ty včely ji ubodají, protože je tam vetřelcem. Pak tu myšku obalují tyhlety uklízečky propolisem, aby se jim tam nerozložila a aby tam nedostali infekci. 

Tak to je geniální. O jednotlivých pracovních pozicích včel si více povíme příště, ale zajímá mě, co dělají trubci? 

Jsou mrtví. Jsou vyhnáni už na podzim z úlu, takže jsou mrtví. Zimu venku nepřežijí. Oni by včelkám žrali zásoby, ale přitom jsou to budiž k ničemu. V úlu je to v podstatě genderově nevyrovnaný… 

Takže trubci jsou venku, ale mrtví. A včely v zimě z úlu vůbec nevylétají?

Ne. Ve chvíli, kdy by včela teďka vyletěla ven, tak by okamžitě zkřehla a umřela. Ty včely v plus šesti stupních vlastně křehnou a umírají okamžitě. Vylétávají od deseti stupňů výš. Je opravdu velký problém, když v tomto období někdo zaťuká na úl nebo ho posune, nebo něco takového. Protože opravdu se může stát, že se ten chumel včel, to plodový těleso rozleze a tím, jak se rozleze, tak vlastně ty včely začnou křehnout, protože jim je zima.

Takže včelař v zimě do úlu vůbec neleze, ani nenakukuje?

Včelaři dělají první jarní prohlídky, až když je deset stupňů plus nebo ideálně dvanáct stupňů plus. Včelky v tu chvíli mají tendenci samozřejmě vyletět z toho úlu. A protože my včelaři jsme v tu chvíli nejteplejší místo v okolí úlu, tak si na nás sednou. My tomu s manželem říkáme, že děláme autobus. Jsme obalení od hlavy až po patu. No a ty včely mají jednu vlastnost. Ony přes zimu nelétají na záchod. Mají takzvané výkalové váčky a v nich drží výkaly celou tu zimu. Takže samozřejmě na jaře ve chvíli, kdy si na tebe sednou, tak první, co udělají, že se vykálejí. Všichni jsou přesvědčený: je to malinký zvířátko, ta z toho nadělá. Ale věřte mi, smrdí to jak bolavá noha. A opravdu jste hnědý od hlavy až po patu. A při tom počtu, kolik je jich v úlu? V tomto období 10 až 15 tisíc...

No tak to je to romantika… Kromě toho, že se všichni snaží zahřívat hlavně matku a sami sebe, něco jiného se v zimě v úlu ještě děje?

Ve chvíli, kdyby bylo trošku tepleji, což bývaly minulé zimy, tak by se mohlo stát, že matka začne klást. A to je špatně. Protože pak když přijdou opět mrazy, tak ty včely mají jako prvotní pud zůstat na tom plodu a nechodit se nakrmit. Proto se dost často včelařům stává, že jim včely umřou hlady. Je to z toho důvodu, že právě v teplém období ta matka nakladla, přestože správně od nějakého října, dejme tomu do začátkou března nebo půlky února neměla klást vůbec, ale ona prostě v tomhle období nakladla a ty včely zůstávají na plodu, aby ho hřály, aby se o něho staraly a odmítají se z něho hnout. Pokud se přes zimu oteplí, tak některé včelky budou létat pro vodu, protože samozřejmě i včely potřebují pít. Za jeden rok do úlu donesou kolem 10 litrů.

A až se oteplí, tak včelky začnou létal pro pyl. Počítám tak březen?

Záleží na teplotě, ale určitě daleko dříve. Už pomalinku budou kvést čemeřice, bude kvést třeba líska, když bude tepleji trošičku, může se olše rozbláznit, různé jívy. A když je teplý leden, tak klidně i v lednu. Ale v únoru určitě. Březen už je pozdě.

No nicméně, teď jsme tedy v tom období zima…

Přesně tak. Je to řekněme od zimního slunovratu. My se řídíme podle přírody. Takže důležité datumy jsou slunovraty a pak jaké rostliny v tu dobu kvetou nebo rostou a tak dále… 

No tak včelky necháme, ať se zahřívají, ať to vydrží, než začne zase hezky. A co dělá v zimě včelař?

Včelařův hlavní úkol je odebírat měl. To je vlastně to, když ty včelky baští, tak ony vlastně sundavají z těch jednotlivých buněk taková vosková víčka. A my podle té měli jsme schopni přečíst, co se v tom úlu děje. Měl například kontrolujeme na takzvanou varuázu. To je kleštík včelí, neboli varroa destruktor. Je to něco jako naše klíště, akorát, že tohle to chodí jenom po včelách. Parazit prostě. On pije těm včelám tukové tělísko a tím pádem oslabuje to včelstvo. Zároveň se stává to, že přenáší spoustu onemocnění. Takže my dokážeme přečíst, kolik jich tam je a odhadnout plus mínus, jak to vypadá, protože my přes zimu takzvaně léčíme. Je to spíš, dalo by se říct, likvidace toho kleštíka než léčení.

A ten kleštík je tam vždycky?

Ten kleštík je tam bohužel vždycky. Existují včelaři, který jsou přesvědčení o tom, že mají varroa rezistentní včely, ale to by musel být člověk, který v okolí 3 až 5 kilometrů nemá jiného včelaře. Je to nesmysl. Prostě ty včelky si to zatím neumějí na sobě vyčistit. Bohužel je to o tom, že stačí jeden člověk, který do těch 3 až 5 kilometrů nezaléčí nebo zaléčí špatně z jakéhokoliv důvodu a ty včelky si to vlastně vzájemně přinesou, protože se vylupujou. Jsou to lupičky holky. 

Jakože zalítne do cizího úlu, tam něco ukradne a letí s tím domů?

Kdyby jenom takhle. Včela třeba zjistí, že v tom úlu se ty holky neumějí ubránit. Sebere zbytek svýho úlu, doletí k ním a vybrakují vlastně všechno. A ty holky, který jsou oloupeny, když zjistí, že prostě neuchrání ten úl, tak vezmou ještě zbytek svojí potravy a jdou s těma lupičkama k nim domů. Takže včelař najednou může říct, teda, já jsem fakt borec, protože mám mnohem silnější včely, mám strašně moc zásob. Ano, protože si právě ty jeho loupící včely přinesly půlku zásob od souseda, i včetně včel. Jenomže si přinesly taky spoustu virů a spoustu onemocnění, a to včetně toho kleštíka…

Jak to všechno vidíte? To máte nějaké prosklené úly, anebo musíte vyloženě otevřít, vyndat třeba tu plástev nebo jak?

Ne, ne, ne. V tomhletom období rozhodně nevyndavat plástve, protože právě by to šlo k tomu rušení těch včel a to by znamenalo, že by se rozlezly a my bychom o to včelstvo v tu chvíli přišli. Stačí nazdvihnout víko úlu, podívat se, jak ty holky vypadají ze zhora, stačí se podívat dole na podložku, jak ty včelky držkujou, že se jim to nelíbí, že jim tam někdo větrá…

Kromě této péče dělá v zimě včelař i nějakou produkci? Vyrábí něco?

Produkci ne. Že by těžil něco ze včel, to ne, ale může samozřejmě z toho, co si natěžil ten rok předchozí vlastně zpracovávat. Jinak v zimě dělá včelař údržbu. Takže samozřejmě bude nějakým způsobem čistit rámečky od těch včel, bude vytavovat vosk a připravovat se na další sezonu. Stejně tak, pokud má naškrábaný propolis, tak si může udělat mastičky, může si udělat propolisovou tinkturu. Samozřejmě med už má stočený, takže ho může třeba pastovat nebo může do něho přidávat cokoliv. Takže zpracovávat už to, co vytěžil. To ano, ale těžit z těch včel ne.

Tak včelo leť!

Josef Podolák