KafíčkoTEK v Poděbradech tři dny oslňoval. Místní, přespolní i lázeňáky. Hudbou a hlavně atmosférou
PODĚBRADY – Pátek, sobota a neděle. Tyto tři dny uplynulého víkendu se konal další ročník zcela mimořádného festivalu KafíčkoTEK před oblíbenou poděbradskou kavárnou. Ale nejen před ní, kde zahrádku vystřídalo pódium a zázemí pro zvukaře a dýdžeje. Poslouchalo, tančilo a pohupovalo se do rytmu také v ulici Na Valech i v parku, kde příchozí rozložili deky či se uvelebili v letních křesílcích.

Festival postavený na dobrých klubových kapelách je opravdu až takovým zjevením na poměry regionu. Prostupující pozitivní atmosféra, usměvaví lidé, rodiny s dětmi. Výběr kapel a dýdžejů také napovídá o vytříbeném vkusu lidí, kteří se v hudební branži motají už nějaký ten pátek. O dramaturgii KafíčkoTEKu se starali Jan Patka a Viktor Molhanec, takto také moderátoři a muzikanti, kteří se sešli v kapele, která celý pouliční festival zavírala. Tou je Bunny Munro & The Avril Lavigne Lovers.
Kromě hudby se lidé mohli podívat dvakrát i do letního kina u zámku. V neděli se konal na Jezeře Paddle Out Session, tedy jízda na stále oblíbenějších paddleboarech.

Festival vznikl jako vzpomínka na kamaráda Romana Černého. To on založil kavárnu Kafíčko (původně ve Fügnerově ulici) a hýbal hudební scénou v Poděbradech. Založil také hudební klub Pytlák – Poachers Club, kde vystupoval jako Dj a v tom pak pokračoval i v Kafíčku. „Hned po revoluci odjel do USA a vrátil se se spoustou skvělý muziky – indie rock, hip-hop, hard-core, 60´s. Tuhle muziku jsme si pak mohli poslechnout a dalo nám to hodně,“ vyznal se Jan Patka.
Dovolte osobní poznámku pod čarou. Celé to na mě působí jako jízda (na paddleboarech i bez nich). Bez toho, že si musíte něco dát. Určitě by to nemohlo existovat bez skvělé party, komunity kolem Kafíčka. To je z toho cítit na sto honů. Tohle samotný provozovatel, organizátor nedokáže. Dýchá z toho radost, dravost, srdce, čistota, svoboda. KafíčkoTEK není jen další festival v řadě, po kterém vás bude druhý den bolet hlava. Je to něco víc, daleko víc. Nechci to zveličovat. Dýchá z toho radost, srdce,… Ale to už jsem psal.

Oslovili jsme oba zmiňované pány dramaturgy, jak vnímají letošní ročník KafíčkoTEKu.
Jan Patka (JP), Viktor Molhanec (VM): Letos to byla jedna olbřímí synergie
Jak byste ohodnotili letošní ročník?
JP: Hodnocení je naprosto pozitivní, vše perfektně fungovalo, počasí vyšlo, ohromná návštěvnost, všechny kapely zahrály skvěle, nikdo si zatím nestěžoval, žádný vyloženě dramatický moment nenastal.
VM: Podtitul festivalu 100 % rock’n’roll special edition jako by předznamenal to, jakým způsobem to celé proběhne, tedy k mé stoprocentní spokojenosti. Počasí, které s ohledem na absenci střechy nad pódiem potřebujeme mít co nejlepší, letos vyšlo skvěle. Prý spadlo jen asi 30 kapek vody, takže pohoda. Kapely byly všechny parádní, lidi taky, pár haterů na FB, pár (opravdu jenom pár) zamračených sousedů atd. už k tomu patří a počítáme s tím, takže na celkové hodnocení to nemá vliv.
Která z kapel vás nejvíc potěšila, překvapila, zklamala?
JP: Kapely byly všechny skvělé, přijde mi, že na ulici se vždy vybičují k super výkonům, nikdo to neodbyl. A největší překvapení (které jsme očekávali), ale překvapení jak to lidi vzali a jaký výkony předvedly kapely, tak to byly sinks (psáno malými písmeny) a P/\ST.
VM: My na ten festival zveme jen ty kapely, které se nám líbí, takže zklamání asi neproběhlo žádné. Možná škoda, že nakonec nemohla dorazit zpěvačka The Brownies, čímž ten koncert asi trošku ztratil. Osobně mě nejvíc bavili sinks a P/\ST, který jsem ale už naživo viděl, takže jsem věděl, co mám od nich čekat a přesně to jsem taky dostal. Největší překvápko za mě byli Mutanti hledaj východisko, kteří přesně splnili svou roli kapely, která má ten festival pořádně odstartovat. Největší srdcovka byli Speedstop Djs, ty mi udělali opravdu velikou radost tím, jakou muziku pouštěli celou sobotu mezi koncertama. Ale celkově si myslím, že hudební program a výkony všech kapel byly perfektní.
Líbila se mi pestrá klubová dramaturgie. Atmosféra opět skvělá. Co byste vyzdvihli? Nějaký moment (momenty), který se vám zapsal?
JP: Za mě atmosféra koncertů Kobra Party bandu a P/\ST a muzika blugrassových The Jumper Cables.
VM: Myslim, že asi nejde úplně něco vypíchnout, celý ten festival prostě proběhl k mojí absolutní spokojenosti od chvíle, kdy jsme vytáhli první šroub ze zahrádky před Kafíčkem do chvíle, kdy jsme tam ten šroub jako poslední zase zašroubovali a festival tím definitivně skončil. Díky moc všem, kdo se na tom podíleli, ať už jako spolupracovníci, vystupující, dobrovolní pomocníci, diváci nebo partneři. Letos to prostě byla jedna olbřímí synergie.
Lukáš J. Trejbal
Foto: Milan Chromý


















































