Blešák u vodárny v Nymburce nabídl hlavně oblečení. Lidé si však mohli pořídit i desky, obrazy, nádobí, maják nebo mlýnek na maso

19. 8. 2020

NYMBURK – Další Bleší trh, doplněný tím vinným, se konal v neděli v Parku Pod Vodárenskou věží. Opět při něm zavanul svěží větřík dobré nálady, pospolitosti, zdravé podnikavosti. V něčem se tenhle podnik podobá akcím označených jako Restaurant Day, kde si „sousedé“ nabízejí ze svých gurmánských dobrot a domácích receptů.

Blešák pod širým nebem nabízel – jako ostatně většinou – především rozličné oblečení. Od dupaček po šaty. Mezi nabízenými věcmi šlo ovšem zahlédnout i kuchyňské nádobí, mlýnky, různé obrazy, rakety, boty lyžáky, samorost, angličáky či knížky. Za zmínku stojí pozoruhodná stěna plná rozličných artefaktů z dob minulých. Tu pro blešák načinčali Honzové Kára a Kolář. Celkem dobře se dařilo prodejci starých vinylů.
Na Vinném trhu se prezentovalo několik vinařství (stánky podél silnice), milovníci vína mohli ochutnat a sednout si k nachystaným stolkům rozházených v prostoru od věže až k oplocenému dětskému hřišti.

Redaktor Rádia Patriot připravil pro čtenáře a posluchače dva příběhy prodávajících. Jsou to Klára Macháčková z Kostomlat nad Labem (všehochuť) a Jiří Pixla Skalník ze Stříbrné Skalice (LP).

Klára Macháčková: Za největší vzácnost a raritu považuji staré foťáky Corina. Jako malá jsem s ním fotila v zoo

Klára Macháčková přijela na bleší trh k vodárně z nedalekých Kostomlat nad Labem. Byla tu poprvé se svým královstvím. V něm se dalo najít nádobí, rakety, knížky, ale i vlastnoručně vyráběné ozdobné košíčky, sloužící jako květináče. „Baví mě vyklízet domy, různá pozůstalost. Doma mám jednu místnost plnou knih,“ řekla sběratelka Macháčková.
Mluví o nejvzácnějších artefaktech „na krámě“, kterými jsou dva zachovalé foťáky pro děti značky Corina. „Děti se na tomto foťáku dříve učily fotit. Já jsem hned první film ale zničila, protože jsem ho osvítila. Bylo to v tehdejším Gottwaldově (dnes Zlín – pozn. aut.) v zoo. Stále máme vybavení černé komory. S tátou jsme vyvolávali fotky, bavilo mě obsluhovat sušičku fotek,“ zavzpomínala nedělní prodavačka.
Pochlubí se ještě svým vůbec prvním nálezem, což byl poklad, ukrytý v papírovém kufru. „V něm se nacházelo kompletní vydání komiksu Punťa z dvacátých let,“ zakončila Macháčková.

Jiří Pixla Skalník: Deskou desek je pro mě Billion Dollar Babies od Alice Coopera. První album od Zeppelinů mám osmkrát

Jiří Skalník ze Stříbrné Skalice je údržbář a masér. Sběratelství elpíček je jeho vášeň, jak říká s nadsázkou jeho narkománie. Na igelitu a dece si mohli milovníci hudby vybrat ze čtyř plastových beden plných vinylů. Žánrově to měl Skalník rozdělené na česko – slovenské interprety, zahraniční, mix a metal.
„Desky sbírám tak od třinácti let, vychován hudbou Greenhorns, později popových skupin, které se objevily v televizi. Ale srdcem jsem bigbíťák. S nadšením si poslechnu Gustava Broma i Destruction,“ prozradil svůj široký žánrový rozptyl Skalník.
Za obrovský kult považuje skupinu Black Sabbath, předběhnout by je mohli prý snad jedině Led Zeppelin. Ostatně jejich první album nazvané jednoduše Led Zeppelin bylo první deskou, kterou dostal od rodičů. Tam to všechno začalo. „Deskou desek je pro mě třeba Billion Dollar Babies od Alice Coopera. U nás jsem miloval LP Exploduj! od Petry Janů. Tehdy to byla jedna z nejtvrdších desek, která u nás vyšla,“ zasnil se vášnivý sběratel vinylů.
Těch má doma zhruba 4 tisíce, na prodej vozí tak tisícovku.
Řeč přišla i na legendární zakázané burzy LP v Praze v 80. letech. „Jeden týden jsem nějaké album koupil, doma nahrál, za týden desku prodal a koupil si jinou. V krčském lese na nás vlítli policajti, naštěstí jsem utekl. Naopak na Ovocném trhu byl klid, tam nás nechali v klidu,“ pousmál se Pixla, který byl na nymburském blešáku podruhé.