Nymburk 960 korun, Poděbrady 500 korun. Města mají jinou filozofii vybírání poplatků za odpady. Každé nyní navíc vozí odpad na jinou skládku

NYMBURK / PODĚBRADY – Zatímco v Nymburce lidé od příštího roku zaplatí za odpady o stovku více, tedy 960 korun za rok, v Poděbradech povinná taxa zůstane na pětistovce. Doposud obě města vyvážela komunální odpad na skládku v Radimi, Nymburk nyní vysoutěžil skládku v Benátkách nad Jizerou.

“Nejlepší odpad je ten, který nevznikne,” zní okřídlené moudro. Můžeme s tím souhlasit, realita je ovšem jiná. Ne všechny suroviny a produkty jsou zpracovatelné beze zbytku a v domácích podmínách už vůbec ne. Podle novely odpadového zákona je obec odpovědná za veškerý odpad, který vznikl na jejím území a podle toho si každá vesnice a město stanovuje výši povinného ročního poplatku za vývoz a likvidaci komunálního odpadu pro obyvatele a podnikatele. Naučili jsme se za poslední roky odpad třídit, stále ale produkujeme příliš mnoho odpadu směsného, který nelze nijak využít a skončí na skládce. Jenže skládkovné se každým rokem zdražuje a obce mají navíc stanovené ceny podle počtu obyvatel, respektive podle povoleného množstí odpadu na obyvatele a to činí pouhých 200 kilogramů odpadu ročně na člověka.

Celý ten zákon považuji za velmi špatný. Poplatníkem je podle něj občan s trvalým pobytem či majitel domu. V Poděbradech máme trvale hlášeno přibližně 14 tisíc čtyřista obyvatel, ale skutečně jich tu bydlí 17 tisíc. – Jaroslav Červinka, starosta města Poděbrady

„Celý ten zákon považuji za velmi špatný. Poplatníkem je podle něj občan s trvalým pobytem či majitel domu. V Poděbradech máme trvale hlášeno přibližně 14 tisíc čtyřista obyvatel, ale skutečně jich tu bydlí 17 tisíc. Podle počtu obyvatel se ovšem určuje množství odpadu, které můžeme odvézt na skládku za nižší cenu. Stále proto hledám způsob, jak nastavit systém plateb za skutečně vyprodukovaný odpad a ne za nějaký paušál,” vysvětluje starosta Poděbrad Jaroslav Červinka. Podle něj by bylo nejlepší přejít na takzvaný “Teplický model” a proto bude nadále prosazovat zavedení nulového poplatku a věří, že pro rok 2024 se mu podaří pro tuto myšlenku najít shodu i v zastupitelstvu. Znamenalo by to, že město celou částku zadotuje z rozpočtu, jedná se přitom o 30 – 40 milionů korun ročně.

Odpad z Nymburka nyní vozí do Benátek nad Jizerou

V Nymburce od ledna roční poplatek za odpad obyvatelům zdraží o stokorunu na 960 korun. Vhledem k celospolečenské ekonomické situaci bude možné poplatek rozdělit do několika splátek. Také Nymburk platí za odpady rok od roku více. Zatímco v roce 2018 činily náklady města na svoz a likvidaci netříděného komunálního odpadu 10,6 milionu korun, v roce 2020 to bylo již téměř 15 milionů a za rok 2022 radnice odhaduje částku přes 28 milionů korun a pro příští rok drahně přes 30 milionů. „Navýšení místního poplatku o 100 korun na celkových 960 korun do městského rozpočtu přinese více než 1 milion korun. Maximální možná výše tohoto poplatku může být až 1.200 korun, přičemž skutečná částka na obyvatele vychází na zhruba dva tisíce. Město tedy bude nadále dotovat polovinu faktických nákladů,“ uvedl místostarosta Nymburka Bořek Černý a dodal: „Stále platí, že výši ročního poplatku do budoucna ovlivní svým tříděním odpadu každý z nás.“

To potvrzuje ředitel Technických služeb města Nymburk Martin Netolický: „Od Ekokomu se městu díky třídění odpadu obyvateli vrací zhruba 2 miliony korun. Ale hledáme další úspory, proto jsme nově vysoutěžili skládku v Benátkách nad Jizerou, protože společnost AVE nám nabídla nižší částku za uložení odpadu, než skládka v Radimi.” Rozdíl ve vzdálenosti je zanedbatelný. Na skládku v Radimi je to z Nymburka přibližně 18 kilometrů, do Benátek nad Jizerou necelých 17, i když při současných cenách pohonných hmot se každý kilometr počítá. Poděbradští mají v tomto směru drobnou výhodu, neboť z lázeňského města je to na radimskou skládku 14 kilometrů.

Jde to i jinak

S vysokou cenou za odpady se města v České republice perou různě. Na severu jsou sídla, kde lidé neplatí nic. Už zmiňované Teplice, Most nebo Ústí nad Labem. Od příštího roku nebude vybírat poplatek také Kladno. Vedení měst argumentují tím, že nulovým poplatkem za odpad předcházejí černým skládkám. Jiný model zvolily například Karlovy Vary, kde lidé platí podle skutečně vyprodukovaného odpadu se sazbou za kilogram či litr odpadních látek. Tento způsob se jeví, jako nejspravedlivější, protože opravdu nutí obyvatele směsný odpad nevytvářet. 

Josef Podolák