Pátá knížka pedagoga a sportovce Tomáše Kokojana je plná typů učitelů. Jsou tu Zmatená, Vyčůránek a Antiučitel

NYMBURK – Pedagog a trenér Tomáš Kokojan vydal další publikaci. Ta nese název Učitelé základek Nymburka 1977 – 2022 s podtitulem Osobnost pedagoga a sonda do jehgo duše. Prototypy, emoce a vztahy. Legendy škol a členové dvoran slávy SKP Nymburk a AVD České republiky z řad kantorů. Trochu zdlouhavý a krkolomný podtitul nás zavede do učitelského světa. Především do typologie kantorů.
Možná škoda, že se publikace podle svého názvu více nezabývá samotnými kantory (medailónky, vzpomínky kolegů), ale hlavně jejich typy. Knížka je doplněná Kokojanovými ilustracemi. Ty jsou výrazně barevné, pop-artové, komiksové, nebo, řekněme, metalové (symboly Iron Maidon a Halloween). Ovšem oblíbenost rocku je u Kokojana známá. Tato propojenost se v publikaci objevuje v části Ústavní songy, kde přetextovává známé písně ze školského prostředí. Tak po svém přebásnil například Přízrak 7. B od Karamelu jako Perfektní úču nebo Léto s tebou od Jiřího Schelingera na Léto s Jirkou.
Typy učitelů jsou zde zastoupeny houfně. Je tu globální typ, individuálně psychologicky orientovaný paidotrop, autoritativní typ nebo logotrop. Globální typ podle Kokojana vytváří ve třídě atmosféru vzájemné důvěry a respektuje práva druhých. Podporuje u žáků zdravé sebevědomí. Individuálně psychologicky orientovaného paidotropa zase charakterizuje úsilí pochopit žákovu osobnost, utvářet ji a vnitřně ji získat. Má rodičovský vztah k žákům, důvěřuje jim a chápe je. Ve vyučování má úspěch, i když dbá důsledně na kázeň. Autoritativní učitel je středem zájmu. Děti jsou v ponížené pozici, pasivní a jejich větší aktivita je nežádoucí. Převládají výklady, příkazy, zákazy. Učitel žáky směruje silou a vznikají konflikty. Logotrop se zaměřuje na obsah a problematiku předmětu.
V oddílu Klasici staré školy se vyskytují například Pašák, Srdcař, Poloprofík, Sluha, Puchman, Guvernantka, Studený psí čumák, Nostalgik, Diktátor, Řezník, Automasochistka, Magnetik, Guru, Erotoman, Fluktuant, Můra, Onlajňačka, Sporťák, Chodbařka,Důvěrník atd.
Titáni dvou základek jsou vyjmenováni jen na jedné stránce, a to pedagogové ze ZŠ Letců R.A.F. a Komenského. V Kokojanově publikaci nejsou zmíněni učitelé z nymburské třetí ZŠ Tyršova.
Autor v knížce děkuje za skvělé šéfy, zmiňuje také Hanu Vítovou, Olinku Douděrovou, Janu Knížkovou či Vladimíra Pokorného.
Z legend obou základek se tu objevují Jaroslav Cidlina, Josef Brynych nebo Tomáš Kopecký.
Skvělý učitel výtvarky a sám malíř Josef Duzbaba ale chybí. On byl třeba současník a věrný souputník zmiňovaného Jaroslava Cidliny.
Tomáš Kokojan: Jsem jakýsi klon kliďase, srandisty a magnetika
Jak dlouho knížka Učitelé základek vznikala?
Knihu jsem začal psát ve druhé vlně pandemie, a to začátkem roku 2020, kdy byla spousta času na přemýšlení. Chodil jsem v té době dopoledne hlídat do školy děti zdravotníků a požárníků. V odpoledních hodinách jsem na ní potom poměrně intenzívně pracoval ve svém kabinetě. Sestavoval jsem ji zhruba dva roky.
Proč v ní je tak málo učitelů (jmen)? Převládají typy.
Původně mělo být jmen více, nakonec jsem od tohoto záměru po zralém uvážení ustoupil. Nechtěl jsem se nikoho dotknout, popřípadě potrestat kolegy svojí třeba ne až tak pozitivní analýzou jednotlivé osobnosti. Někteří bývalí učitelé již zemřeli, přišlo mi to prostě nevhodné. Bohužel mi nevyšla původní vize ohledně pana V. Pokorného (emeritní ředitel Komendy), kterého jsem, jako svého přítele, požádal o krátké charakteristiky kvalitních pedagogů (z jeho pohledu), kteří pod ním pracovali. Ten ale po prvotním nadšení z osobních důvodů nakonec odmítl, což mne vcelku mrzelo. O svém příspěvku do knihy měl úplně jiné představy, které jsem jako autor neakceptoval. Spokojil jsem se tedy nakonec s vyjmenováním těch největších a pozitivních osobností (samozřejmě pouze z mého osobního autorského pohledu). Faktem ovšem zůstává, že všechny jmenované jsem osobně zažil v akci. Prototypy jsou neosobní a soudný učitel se v některých určitě najde. I laická veřejnost by tam některé bývalé kantory měla odhalit, ohlasy mých dobrých čtenářů tomu vcelku odpovídají. No a to jsem právě chtěl.
Co tobě jako učiteli tato profese dává?
Profese učitele se prolínala celým mým životem. Měl jsem ji spojenou se svými vlastními sportovními aktivitami (především volejbal a stolní tenis). S dětmi jsem odjakživa pracoval i mimoškolně. Přesně jak doporučuji mladým učitelům ve své knize – je to v podstatě syntéza profese a koníčku, což považuji za ideální stav. Za svoji téměř čtyřicetiletou kariéru pedagoga a trenéra jsem zblbnul a přivedl stovky juniorů i desítky dospělých ke sportu. Práce s dětmi mne dodnes nabíjí (možná i díky tomu, že jsem bezdětný), naplňuje a baví. Těší mne jejich úspěchy, ke kterým jsem jim dopomohl. Zpětná vazba je stále fajn, cítím od svých žáků sympatie, důvěru, zájem a kladný vztah k mé poněkud extravagantní osobnosti (smích). Rádi se mi otevírají, svěřují a nechají si poradit. Hodně absolventů se ke mně i po letech mile a s úctou hlásí. Rádi a v dobrém vzpomínají na společně strávené hodiny těláku či angličtiny, případně na placky vybojované na sportovním poli v barvách školy. Dokud to tak bude, tak to má pro mě smysl.
Sám sis knížku i ilustroval. Z jakého období jsou kresby?
Kresby jsou v podstatě čerstváky. Vrátil jsem se ke své druhé ústřední zálibě po dlouhých třiceti letech ve svých padesáti. Jedním z důvodů byly hodiny výtvarky, které jsem vyfasoval místo angličtiny. Tak jsem pomalu a velice nesměle počal svoji druhou výtvarnou etapu. Nevěděl jsem, co se stane, jak to bude vypadat. No a ono to šlo, i když jsem začal tvořit v úplně jiném barevném gardu než v mládí. Tužku a uhel nahradila barevnost, táhlo mě to k ní. Grafický podklad zůstal zachován. Navíc to do sebe zapadlo s těmi knihami. To nebyl plán, prostě osud, náhoda. Další výzva, to mě baví.
Jakým typem kantora by ses sám charakterizoval?
Otázka na tělo. Asi jakýsi klon kliďase, srandisty, magnetika, pro někoho možná i guru, salámisty a občasného ironika. Někdy děti potřebují klepnout přes prsty. Všechno je prostě otázka úhlu pohledu. Ale v těch prvních třech týpcích se vidím nejvíce.
Kde se dají Učitelé základek sehnat? Mohou lidé objednávat na tvém mailu?
Možno objednat přímo u mě (e-mail: kokosking@seznam.cz, škola Letců R.A.F.). Nebo v Janově dílně na Komenského ulici. S TIC jsem ještě nejednal, snad si ode mne pár knížek vezmou, minule tomu tak bylo.
Jaké máš první reakce na knížku?
První reakce jsou moc fajn, přátelům, kamarádům i bývalým kantorům se knížka líbí. Dělá mi to velkou radost. Rodičovské veřejnosti může poodhalit myšlení učitelů, o kterém toho třeba tolik nevěděli. Konečně poznají pravdu. Průřez mých čtenářů jde všemi sociálními vrstvami. Chybí mi pouze ohlasy mých dobrých kolegyň, ty se díla asi trochu bojí (smích). Ale nemusí.
Chystáš něco dalšího?
Na hraně vydání je závěrečný díl deblové trilogie. Ten je zaměřen na královskou kategorii mužů. Text mám de facto hotový, ještě grafiku, doplnit fotky, korektury a odpálím to. Vidím to na konec února, chtěl bych si dát svoji poslední deblovku k narozeninám. My ryby si rádi dáváme autodárky (smích). Knížku jsem taktéž rozdělal v pandemii (ještě před tou učitelskou), scénář je podobný jako u té učitelské, dělám na ní dva roky.
Děkuji za rozhovor a všem svým věrným a milým čtenářům a přátelům přeji super časy v roce 2023.
Lukáš J. Trejbal







