Jednou z posledních opravdových „knajp“ je kolínská Rychta. Pravidelně se tam schází muzikanti a nyní se i soutěží o nejlepší sekanou

KOLÍN – Mnohé hospody nyní bojují o přežití a některé dokonce skončily. Legendární restaurace Na Rychtě ale stále žije, i když hostů citelně ubylo. Je to zároveň lokál, kde se ještě pravidelně hraje živě o čtvrtcích na kytary, mandolíny. Ve čtvrtek 3. března zde navíc proběhne soutěž O nejlepší sekanou.

Štamgasti restaurace Na Rychtě, rok 1916-1917. Uprostřed sedící hostinský V. Mašek, který tuto pohlednici, ze které dýchá smutná válečná atmosféra, odeslal kamarádovi odvedenému do armády s textem : ” Milý příteli ! Se srdečným pozdravem Vám sděluji, že je nás tady málo a já teď také rukuji. “

„To je různý, někdy muzikantů přijde pět a někdy dvacet. Záleží na tom, co mají další den, což je pátek,“ říká paní výčepní. Proč považují místní Rychtu za kultovní? Za minulých dob se tu scházel underground. „Na Rychtě v rámci chovatelských trhů jsem kdysi okusil, jak chutná pivo po ránu. Sezení pod kaštany bylo úžasné. V 80. letech jsem v této knajpě rád potkával lidi, kteří poskytovali nesehnatelné hudební nahrávky. Jo – a taky jsem tam mnohokrát spatřil ´sociální pracovnici´, která popíjela na stojáka. Se všemi si tykala,“ napsal publicista Jiří Karban.

Restaurace Na Rychtě, 20. léta 20. století. Foto: Archiv Vladimíra Serbuse

O nedělích se pořádaly v několikapatrové zahradě trhy domácího zvířectva a od rána tady procházely stovky obchodujících holubářů, rybičkářů a také živé kozy a ovce. Mezi nimi samozřejmě i lidí, kteří přicházeli z mejdanů a zábav někdy patřičně alkoholizováni… Pan výčepní příjmením Petr v bílém plášti pobíhal za pípou a vystřeloval cigarety s neskutečným grifem přes celý sál. Dokázal být ale také nerudný, ze zkoušek kapely jsme přicházeli žízniví a už hřímal: „Běžte do prdelky, muzikantům a bolševikům nenalévám!“ Umělců se zde nacházelo vždy dost. Na zahradě rádi sedávali herci krajského divadla. Protože neexistovaly mobilní telefony, tak výčepní často vyběhl a hulákal ve stylu: „Paní Bartůňková, volá Barrandov!“ Dalším hostem býval výtvarník Láďa Pinter, který za panáky zelené vytvářel portréty hostů. Rovněž se zde pořádaly hudební produkce. Punkové kapely, či narozeniny Jiřího Dědečka a mnohé další vydařené akce. Pivo bývalo kolínské, pak podkováňské, dnes Rychtář.

Fotografie z relativně nedávné doby… Mnozí jistě pamatujete.

Restauraci už delší dobu vede Václav Kutil. Jak řekl jeden štamgast: „My také máme rádi tuto hospodu, přece reklam máte dost v televizi, a do hospody chodíme relaxovat a potkat se s přáteli, odpočinout od té zrychlené depresívní doby vůbec není na škodu, odehrálo se tady i několik svateb a oslav, a kdo chce luxus, může kamkoliv jinam…”

Jiří Červín