Podzimní kolo sbírky potravin pro potřebné: Zázrak v nymburském Albertu

Motto: Když se rozhlédl, uviděl, jak bohatí vhazují své dary do chrámové pokladny. Uviděl také jednu chudou vdovu, jak tam hází dva haléřky, a řekl: „Vpravdě vám říkám, že tato chudá vdova dala ze všech nejvíce. Všichni totiž přispívali ze svého nadbytku, ale tato žena dala ze svého nedostatku všechno, co měla – celé své živobytí.“ Lukáš 21:1-4 B21.

Neobvyklé události letošního roku způsobily zchudnutí většiny obyvatel planety, což sráží osoby, které byly na nejnižší příčce žebříčku kvality života, do zcela bezvýchodné situace. Poptávka po darovaných potravinách roste, zatímco prameny vysychají.

Farní charita Nymburk za normálních okolností zajišťuje redistribuci potravinové pomoci a dalších základních životních potřeb nejchudším osobám z Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD, prostřednictvím Operačního programu potravinové a materiální pomoci); doplňkovým zdrojem je Potravinová banka Praha a individuální dary. To vše však v současnosti funguje pouze v minimálním režimu nebo vůbec. Krátce – ve skladu se nám oběsila myš. Hlady. A potřebných přibývá. Nikomu nepřeji pocítit tu bezmoc, kdy není ve vašich silách zmírnit utrpení prosebníkovo.

Pravidelně k nám dochází přes 200 klientů, kteří žijí v nepředstavitelných podmínkách, mnozí na ulici nebo v neobyvatelných objektech. Jsou mezi nimi senioři, lidé dlouhodobě nemocní, invalidní, rodiny s dětmi. Jejich životní příběhy většinou vyvracejí obecně vžitý názor, že si tito lidé svoji bídu způsobili sami. Někteří ano, ale my máme zkušenost, že zdaleka ne většina. Nadto, Farní charita funguje na principu křesťanské lásky, a ta nerozlišuje, zda si někdo pomoc zaslouží či ne.

Když jsme v říjnu dostali zprávu od České federace potravinových bank, že podzimní kolo Sbírky potravin se za dodržení aktuálně platných hygienických a epidemiologických opatření konat přeci jen bude, zaplavila nás vlna radostné naděje. Obrovské množství lidí se modlilo a doufalo, že se sbírka bude moci konat, aby bylo potřebným co dát.

Ovšem to, co se v sobotu 21. listopadu strhlo v nymburském Albertu, trumflo i ty nejsmělejší představy.
Zázrak se vlastně začal uskutečňovat už předem: naše obavy, abychom v situaci všeobecných zmatků a distančních opatření vůbec sehnali nějaké dobrovolníky na pomoc s přejímkou potravinových darů v hypermarketu a jejich následnou dopravou do skladu Farní charity Nymburk, rozptýlilo ohromné množství skvělých, ochotných a schopných lidí, kteří se přihlásili ku pomoci. Nakonec byl k dispozici i dostatek náhradníků připravených zastoupit ty, které by na poslední chvíli zaskočila karanténa. S organizací této akce rovněž účinně pomohli duchovní nymburských farností, farních sborů a náboženských obcí. V propagaci sbírky se zapojil i Nymburský deník, Město Nymburk, naši pomocníci, kteří se nám starají o web, facebook a vývěsky, a nekonečná řada jednotlivců, kterým osud spoluobčanů není lhostejný.

V hypermarketu od samého rána panovala nadšená atmosféra. Albert měl pro sbírku precizně připravené všechny domluvené prostředky: vozíky, banánové krabice, nejnutnější zázemí pro dobrovolníky a organizační opatření. Co bylo třeba sehnat či zařídit navíc, ochotně zajistil personál marketu, který se nad rámec svých povinností vytrvale zajímal o zdárný průběh akce a pomáhal a povzbuzoval na všech frontách. A to ještě nemluvím o tom, že zaměstnanci Albertu vybrali mezi sebou peníze a nakoupili pro sbírku notnou várku trvanlivých potravin a základní drogerie.

Zvláštní pozornost si zaslouží dárci. Mnoho jich přišlo cíleně jen kvůli sbírce, a dokonce někteří měli v telefonu stažený inspirativní nákupní seznam („co naši klienti nejvíce potřebují“), který jsme předem zveřejnili na facebooku. Řada z nich ani nekupovala nic pro sebe domů – celý jejich nákup byl určen k darování. Jiní, kteří o sbírce předem nevěděli, se přesto ochotně zapojili. Dobrovolníci, kteří si „odkroutili“ službu u vozíků a krabic, upalovali pak ještě pro potraviny do marketu.

Přicházeli s radostí v očích. Staří i mladí, spěchající i klidní, podle obsahu nákupního vozíku nejrůzněji finančně situovaní, včetně těch, kteří na rozdávání očividně zrovna nemají.

Darovaných potravin a drogerie bylo tolik, že dobrovolníci nestačili odebírat. Upínali jsme se k naději, že se pro potřebné lidi vybere aspoň něco, ale tohle nečekal nikdo!

A navíc – co chvíli se mi tlačily slzy do očí dojetím: když staří manželé, kteří měli v košíku skromňoučký nákup, darovali potraviny, které si zjevně odtrhli od úst. Když tatínek s holčičkou přivezli přetékající vozík, z něhož si odebrali pár drobností domů a zbytek určili pro sbírku, na odchodu si něco povídali a pak se otočili, vrátili se k místu výběru a přidali i nákup původně určený domů (holčička pak radostně odhopsala celou chodbou až k východu). Když utahaní dobrovolníci po skončení směny zapomínali na chodbě supermarketu na zemi tašky, bundy, doklady, peněženky… a všechno zůstalo na svém místě. Když unavená dobrovolnice měla špatně spočítaný nákup, chyběla jí malá částka a pán ve frontě u pokladny za ni ten zbytek doplatil.

V sobotu 21. listopadu 2020 jsme nejspíš v nymburském Albertu zažili kousek nebe na zemi.

Díky Bohu a všem, kteří společně ten kousek nebe přenesli mezi nás: dárcům, skautům i ostatním dobrovolníkům, pořadatelům – České federaci potravinových bank plus partnerům, Albertu, organizátorům a propagátorům a těm, kdo pomáhali způsobem neviditelným: skvělým zaměstnancům Albertu včetně báječného „sekuriťáka“; statečným pomocníkům ve skladu, v domácnostech a v neposlední řadě těm, kdo se přimlouvali v modlitbě.

Inka Červená, Farní charita Nymburk