Žehuňský rybník celý odbahní a vybudují další biotopy pro vzácnou faunu a floru. V ptačí oblasti se vyskytuje na 200 druhů opeřenců

ŽEHUŇ – Loni v květnu se začalo s revitalizací Žehuňského rybníka. Největší středočeský rybník a devátý největší v republice bude vypuštěn a poprvé po 500 letech bude za pomoci těžké technicky odbahněno jeho celé dno. Zároveň jej čekají i další úpravy. Revitalizace vyjde na 60 milionů Kč, z  toho 90 procent bude hrazeno z dotace. Bahno se přemění na kompost.

Do podzimu má být odbagrována asi desetina, což je 87 tisíc metrů krychlových sedimentu. „V dalších fázích bude odstraněna až polovina nánosů bahna,“ uvedl referent lesního hospodářství společnosti Kinský del Borgo Jiří Žabka. V rákosí budují také 11 tůní a souběžná koryta kvůli stanovištím vzácných ptáků. Cílem je vytvoření nových biotopů i pro obojživelníky či vodní rostliny. Malé vodní plochy v rákosinách chyběly, navíc nejsou spojeny s vlastním rybníkem a poskytují tak potřebný klid. Nově vytvořené tůně a zamokřené plochy už nyní začaly prozkoumávat husy, volavky i drobné čejky. V Ptačí oblasti Žehuňský rybník se podle ornitologů vyskytuje okolo 200 druhů ptáků, mezi nimi i kriticky ohrožené druhy jako Bukač velký, Chřástal malý, Orel mořský, Včelojed lesní a další. Od 1.dubna do 31. července je přístup návštěvníků kvůli hnízdění ptáků omezen.

Ptačí oblast se rozkládá na území Středočeského kraje v katastrálních územích Žehuň, Choťovice, Končice (okres Kolín), Hradčany, Běrunice, Dlouhopolsko, Kněžičky a Opočnice (okres Nymburk) a na území Královéhradeckého kraje v katastrálním území Lovčice (okres Hradec Králové) v nadmořské výšce 203 – 272 metrů.

Rybník založil Vladislav II. Jagellonský. V letech 1492 až 1497 byla přehrazena Cidlina. Vybudováním rybníka došlo k částečnému zaplavení stezky z Prahy. Původní rozloha byla zmenšena, na přestavbě a opravě 7 metrů vysoké hráze se podílel známý rybníkář Jakub Krčín z Jelčan. Vodní plocha má nyní rozlohu 258 hektarů. Délkou 5,5 km je jeden z nejdelších rybníků v České republice. Hloubka dosahuje až 6 metrů. Z výšky se tvar vodní plochy prý podobá čínskému drakovi.

Při moderním způsobu hospodaření se upustilo od bývalého letnění rybníka. V minulosti býval rybník dva roky napuštěn a po výlovu zůstával jeden rok nasucho. Dílce se pronajímaly a osévaly. Pokud nepřišla povodeň, plodinám se dařilo. Některá léta však nájemci osévali i třikrát, a nesklidili nic. Poslední letnění se uskutečnilo při rozsáhlé rekonstrukci v padesátých letech, předtím za druhé světové války, kdy se sklízela z rybničního dna bohatá úroda ječmene a zeleniny.

Jiří Červín