Na každý lidský neduh má příroda odpověď. Bylinkářka Karolína Josková vybudovala značku Herba-Roja trochu náhodou, ale do Prahy už by se vrátit nechtěla

KARHULE / PODBLANICKO – Karolína Josková je našeho pozoru hodná žena. Úspěšně působila v reklamě a šoubyznysu. Narodila se a žila v Praze. Klokot velkoměsta ale vyměnila za divočinu. Pod bájnou horou Blaník rozvíjí experimentální zahradu a doslova z ničeho postavila dnes respektovanou značku kosmetiky a bylinných přípravků Herba-Roja. Pořádá semináře, kurzy a do Prahy už by se vrátit nechtěla.

Když se dnes Karolína Josková zamyslí nad celou životní změnou, vychází jí z toho, že jinak ani vlastně její život nemohl pokračovat. I když připouští, že jako pražské dítě se o bylinky nezajímala. „Po babičce ležely na chalupě herbáře od Marie Treben a nějak moc mě nezajímaly. Měla jsem prostě jiné zájmy. Pak jsem začala dělat v reklamě, kde jsem se seznámila s mým mužem Danem. Dan pak onemocněl a najednou jsme zjistili, že už nechceme být v Praze. Bydleli jsme na Letné a po probuzení člověk ráno viděl samé otrávené obličeje lidí, kteří spěchali do práce. Přes kamaráda jsme objevili chalupu pod Blaníkem a hned se nám zalíbila, tak jsme se tam přestěhovali,” vypráví o zásadním životním rozhodnutí Karolína Josková.

Stále si ale drželi myšlenku na dojíždění do práce v Praze, to je ale brzy přešlo. „Dojíždění člověka vysává, ale hlavně se vám pak do té Prahy vlastně ani nechce. Protože tady pod Blaníkem je prostě krásně. Zaposlouchejte se do přírody, slyšíte bzučení včel, zpěv ptáků, támhle mňoukne kočka, štěkne pes, zurčí potůček, ševelí tráva a stvoly na polích. To v Praze slyšíte jen jedno nekonečné hučení. A to už vůbec nemluvím o vůních…” zasnila se Karolína.

Sice ve velkém městě zůstalo mnoho jejich kamarádů, ale prý je radši pozvou k sobě, kde mohou sedět na zahradě, jít se projít do lesa, na louku, než sedět někde v bytě v Praze.

Po delší době zjistili, že obec Karhule, respektive Blaník nebyl náhoda. Karolína říká, že jí celý život přitahuje. Jak se následně dozvěděla, její babička pochází z Vlašimi: „Až poté, co jsme začali dělat první kosmetické produkty, prozměnu Danova babička nám přinesla rodinnou pečeť, kdy jejich rodina k nám do Čech z Itálie od 18. století přivážela bylinky a léčivé koření. Jejich původní italské jméno bylo Roja. Proto jsme se rozhodli pro značku Herba-Roja. Navíc jsem nakonec zjistila, že můj praděda měl v Přerově drugstore (prodejna drogerie a léčivých prostředků) a prababička skleníky, kde pěstovala byliny. A všechno to najednou do sebe zapadlo a zjistili jsme, že vlastně jen pokračujeme.”

Vyprávění doteď zní až idilicky, ale sama Karolína přiznává, že práce je od rána do večera. I v nevlídném počasí, i když se vám nechce. Prostě sick day si na vlastní farmě / hospodářství nevezmete. Přesto by se do Prahy už vracet už nechtěla. Byla zvyklá dělat si ToDo list a plánovat přesně svůj den, to jí ovšem soužití s přírodou úplně změnilo. „Musíte poslouchat přírodu, nedá se úplně dopředu linkovat a plánovat. Třeba jsem si připravila plán na produkty z měsíčku lékařského, ale on zrovna v tu sezónu skoro nebyl, bylo ho málo, takže jsem musela všechno přehodnotit. Večer si můžete něco naplánovat, ale ono pak druhý den prší a je to všechno jinak,” směje se Karolína Josková.

Dnes už farmářka, zemědělka, producentka bylinných produktů i čerstvých bylinek se podepsala i na samotné krajině. „Když jsme v Karhuli začínali, tak kolem naší zahrady bylo lipové stromořadí a jinak všude okolo bylo ohromné řepkové pole. To bylo hrozné. Nejpreve jsme vysadili první remízek, pak jsme udělali tůňku, pak jsme vysadili další stromy a pak jsme teprve začali sít bylinky a dnes je z leteckého pohledu ta krajina u Karhule jako v původním katastru před 150 lety. Krajina je rozdělené na malá políčka a vrací se druhová pestrost, ale to není pochopitelně jen naše zásluha, mění se celkově přístup lidí k půdě, a každý zemědělec, každý hospodář na svém ví, že to tady máme vlastně půjčené a máme se chovat tak, abychom přírodě neubližovali a spíš jí pomáhali,” říká Karolína. 

Ze zkušenosti ovšem ví, že příroda si poradí sama, pokud jí do toho člověk nebude moc zasahovat. Tak se na pozemcích u Karhule objevily rostliny, které tam asi původně byly, ale dlouho se tam nevyskytovaly, podběl, zlatobýl, tužebník, lesní jahody… Není to prý hned, ale dnes už je to příroda, která plodí, která se obnovuje a druhově rozšiřuje.

V přírodě roste vše, co potřebujeme

Po letech produkce bylinek a přípravků z nich už mají v Experimetnální zahradě pod Blaníkem zkušenosti, ale přesto si nemyslí, že vědí všechno. „Sáhneme samozřejmě po znalostech jiných, jako třeba zmiňované Marie Treben, ale stejně si nedovolím přímo ordinovat, spíš doporučím. Nemůžu nikdy nikomu říct, neberte léky a lečte se výhraně bylinkami. To bych si nedovolila. U nás je i strikně nastavený systém, který neuznává fytoterapii (léčbu bylinkami), která je třeba v Rakousku proplácena zdravotní pojišťovnou. Já třeba nemůžu zákazníkům řici, že měsíček hojí jizvy, to už by mě mohl někdo napadnout. Musím poradit, že měsíček podporuje hojení jizev,” musí volit slova úspěšná bylinkářka.

Jak s dary přírody zacházet, podle Karolíny Joskové

Bylinky je dobré používat čerstvé, nebo pokud uskladnit, tak usušit a skladovat v tmavé sklenici se zábrusem a třeba ve skříni ve tmě. Můžete samozřejmě i v plátěném pytlíku, tam ale hrozí, že ta bylina brzy degraduje, ztratí svou sílu a navíc třeba v kuchyni nasákne pachy a vlhkost. Každopádně by byliny neměly být skladovány déle než jeden rok, výjimečně dva.

Kromě sušení můžeme bylinky nakládat do alkoholu a opět skladovat ve tmě. Dále je můžeme macerovat v alkoholu, kde stále ten výluh lze užívat vnitřně, anebo v oleji či v sádle, ale to už je potom pro kosmetické účely. Jsou trendy, nakládat bylinky do nějakých exotických tuků. To my ale nedává smysl. Proč bych bylinku, která mi roste u mě na zahrádce měla macerovat třeba v avokádovém másle, které sem letělo přes půl planety, když tady máme skvělé domácí vepřové sádlo.

Byrokracie, na každou bylinku dva certifikáty

Jaktože jsme jako lidstvo nevymřeli? Protože rostliny byly vždy součástí běžné stravy. I jedovaté byliny mají při správném dávkování blahodárný účinek. Okolo nás prostě všechno je, není potřeba nic vymýšlet, jen vědět, jak a v jakém množství ty bylinky používat. Na každý neduh je v přírodě odpověď. Doslova nepřítelem bylinkářů je stát, respektive EU a nastevený apará. „Třeba jen certifikace BIO je nákladný a v podstatě byrokratický proces. Na každou rostlinu máme protokol, posudek, jak ji zpracováme a následně vydaný certifikát. Vtipné je, že na jednu bylinu máme třeba dvě certifikace, podle využití. Jedno na čerstvou a druhé na sušenou. Pak jsou certifikace na kosmetiku, ale to se pořád bavíme o té samé rostlině. Bohužel nemůžeme získat nálepku Přírodní bylinné kosmetiky, protože používám vepřové sádlo a to je pro systém asi nežádoucí.,” ríká majitelka značky Herba-Roja Karolína Josková.

Konopí je zakázané z ekonomických důvodů

Jsou ale rostliny, jejichž pěstování je zakázané a kriminalizované.  Jakoby mohlo v přírodě vyrůst něco, co vyhubí lidstvo. Takovým příkladem je konpí, což je podle bylinkářky Karolíny Josková naprosto univerzální a strategická rostlina. „Dokážeme zpracovat celou bylinu. Má technické, průmyslové i léčivé využití. Ten dlouhodobý boj proti tomu zlu, jak se konopí prezentuje, není o inhalaci, ale o tom, že by konopí mohlo nahradit mnoho jiných surovin, na kterých různé byznys skupiny profitují,” Proto se podle Karolíny konopí stigmatizuje jako nebezpečná droga – marihuana. Rostlina jako taková dokáže absorbovat těžké kovy z půdy. Regeneruje pole. Je vysoký producent kyslíku a dá se zpracovat na látky, lana, stavební a zateplovací materiál. Výroba pelet pro topení je maximálně ekonomická a výhřevnost na úrovni uhlí. Semena se zpracovájí na potravinářský olej, připadně mohou posloužit jako krmení pro ptáky.

Z běžných a povolených bylin je úžasný řebříček. Ne náhodou je její latinský název achilea, tedy pojmenovaná po bájném řeckém nesmrtelném bojovníkovi. Kopřiva, pampeliška, trnka, bříza, běžné rostliny a přitom tam léčivé.

Kompetní produkci Herba-Roja najdete zde: https://www.herbaroja.cz/

Na místo můžete přijet kdykoliv přes https:/www.bezkepmpu.cz

Celý rozhovor s Karolínou Joskovou si můžete poslechnout zde: